Svatbu jsme vybírali z následujících míst:
Já myslím, že je to každému jasný. Sokolovna není místo pro svatbu. Možná si ani nepamatujem, jestli tam někdy někdo svatbu vůbec měl.
Víme, že mnohým z Vás by se to velmi líbilo, ale my v tom vidíme mnoho organizačních problémů. Navíc, žádnou louku nevlastníme, tak aby na nás Paroubek někoho neposlal, že děláme technopárty a tak. Takže louka taky ne.
Myslíme si, že lovecký zámeček je na svatby velmi dobře připraven. Byl to první objekt, kam jsme vyrazili na obhlídku hned někdy v únoru 2010. Optali jsme se majitelky a ta nás velmi příjemně překvapila, když přinesla CD s prezentací a i tištěnými informacemi nejen o konání svatby v zámečku, ale také o svatbách obecně. Zasedací pořádek, chování, atd...
V horním patře je salónek s kapacitou do 50 míst. V sousedství obory, klid, zvířátka...romantika :-) Bohužel Barušce se tady nelíbili vycpaní jeleni, srnky, kachny a divoký prasátka, co viseli na zdech, že prej by jí koukali do talíře :-) Já s tím problém neměl, ale dále jsme se shodli na tom, že v okolí zámečku není zpevněná půda, takže když by pršelo, bylo by tam bahýnko a taky potom i ty zvířátka trochu smrďánkují, takže jsme si řekli, že kdyby tedy nebylo nic jiného, tak že zámeček bude taková záloha.
"Má je. Normálně růžový, jako naše máma. Ano růžové!" (Obecná škola) ... nebo spíš růžový jako naše stránky?
Každopádně Růžový Hrádek, kam jsme zajeli na oběd někdy v březnu 2010 nás moc nenadchl. Možná to bylo tím, že tam tenkrát byla zima a Hrádek vypadal poněkud pochmurně. Za barem pan Kostečka a v kuchyni jen jeden kuchař. S cenami nás celkem nepříjemně překvapili, takže jsme si řekli, že asi ani ne.
Na horách je to vždycky krásný, takový mystický - hlavně když je mlha :-). Na "Komárce" jsme během zimy byli hned několikrát. Vždy jsme se prošli v mrazu a větru a pak jsme zavítali do restaurace na presíčko a na palačinku se zmrzlinou nebo na apfel strudel. A pak nás tam napadlo, že by tam svatba nemusela být špatná, tak jsme si vzali vizitku a že se ozvem. Pak jsme nad tím ještě přemýšleli a řekli jsme si, že by tam byl problém s dopravou, sehnat ochotný řidiče, nebo by se tam muselo spát. No zase jsme nechali otevřené téma a řekli si, že když tedy nic jinýho, tak možná Komárku.
Bára do Valencie chodí na obědy, akorát když jsme tam chtěli jít sondovat, tak rekonstruovali, takže nic nebylo.
Během našich (... ale tím myslím našich jako: já, Jirka Žižka, Tomáš Král a Jirka Kůs) opojných středečních večerů, které většinou končí v "Mexický" mě napadlo, zeptat se, kolik tak stojí svatba v hotelu. Byli jsme tam s Baruš i na plese, takže to tam známe, že je to tam dobrý. Cena byla přijatelná, takže jsem to tedy druhý den řekl Barušce, že bysme mohli v hotelu. Barušce se myšlenka celkem líbila a tak jsem sehnal jsem číslo na provozního, Honzu Kučeru, se kterým se z Mexický znám a domluvil s ním schůzku.
Když jsme jednu sobotu dorazili, tak pro nás Honza měl připravenou kalkulaci, slevu na kuchyň a co je hlavní, novomanželské apartmá. Takže žádný handrkování po svatbě domů, ale hezky se vypařit do prezidentského apartmá a .... :-). Kalkulace vyšla na **** hotel hezky. Údajně je hotel vybaven ***** , ale cenově by v Teplicích nedokázal konkurovat a tak je pouze ****.